Zásady vedení účetnictví v Polsku

Víte kdo má právo vést účetnictví a kdo nese zodpovědnost za dodržení zákonných postupů?

Zásady pro vedení účetnictví stanovuje v Polsku zákon o účetnictví. Zahraniční právnické či fyzické osoby, podnikající na území Polska jsou povinny vést účetní evidenci v souladu s tímto zákonem.

Právní úpravy v oblasti účetnictví do r. 1995 měly charakter nařízení Ministerstva financí. Dne 29.9.1994 byl polským Sejmem přijat zákon o účetnicvtí. Pozvednutí právních úprav v oblasti účetnictví na úroveň zákonů potvrzuje skutečnost, že účetnictví je důležitou složkou hospodářství země. Zákon o účetnictví byl novelizován v r. 2000 a zároveň byly přijaty závazné změny s platností od 1.1.2002. Vzhledem k tomu, že oblast změn v zákoně je rozsáhlá a poměrně zásadní (bylo zavedeno nové ekonomické názvosloví, byly změněny pravidla pro oceňování apod.), dalo by se říci, že od 1.1.2002 vstoupil v platnost zcela nový zákon o účetnictví.
Před i po změnách se zákon opírá o mezinárodní standardy účetnictví.

Zákon o účetnictví stanoví:

• zásady vedení účetních knih
• pravidla určování aktiv a pasiv a výpočtu hospodářského výsledku
• zásady inventarizace majetku
• závazky sestavování, kontroly a oznamování účetní závěrky
• trestní odpovědnost osob

Pro podnikatele řešícího problém potřeby vedení účetní agendy je důležité seznámení se s těmi odstavci zákona, které určují povinnosti a odpovědnost podnikatele.

Čl. 3, odst.1, bod 6 zákona definuje kdo je jako představitel hospodářského subjektu odpovědný za správné vedení účetnictví.

Dle tohoto zákona se za představitele firmy považuje:

• vedení obchodní společnosti
• vedení družstev
• členové sdružení fyzických osob
• fyzické osoby vykonávající hospodářskou činnost

Takto definovaní představitelé firem nesou odpovědnost za realizaci zákonných postupů ve svých společnostech. Rozhodující je, že jejich odpovědnost nevyplývá pouze z titulu představitelů firmy, ale zároveň nesou opovědnost z pozice kontroly. Tato odpovědnost z pozice kontroly je výraznou změnou, která vstoupila v platnost 1.1.2002.
Přijetí odpovědnosti jinou osobou – např. hlavním účetním s jeho souhlasem – musí být potvrzeno odpovídajícím písemným dokladem. Přesto i v tomto případě spočívá odpovědnost z pozice kontroly na představiteli firmy (čl.4, odst.5)
V kapitole 9 zákona jsou stanoveny trestní sazby pro představitel firem, kteří porušují zákonné postupy.

V důsledku této odpovědnosti ležící na představitelích firem je nutné dobře zvažovat koho se rozhodnou pověřit vedením účetní agendy své společnosti. Především pro zahraniční podnikatelské jednotky je toto rozhodnutí velmi důležité.

Podnikatel může vést účetnictví ve své firmě, může zaměstnat účetního, nebo zadat vedení účetnictví mimo svou firmu. Před zaměstnáním účetního je třeba ověřit jeho odbornou způsobilost a zkušenosti. Důležité je rovněž, zda je potencionální kandidát ochoten převzít na sebe odpovědnost dle zákona a potvrdit tuto skutečnost písemně. Je dobré když kandidát vlastní licenci Ministerstva financí na služby vedení účetnictví. Rozhodujícím ukazatelem jsou odborné zkušenosti potencionálního účetního. Je známo, že v malých a středních firmách je účetní zároveň plánovačem, analytikem a poradcem vedoucího firmy. Jestliže se podnikatel rozhodne zadat vedení účetní agendy mimo svou firmu, měl by si v každém případě ověřit, zda osoba, která by měla službu vykonávat má opravnění ke smluvnímu vedení účetnictví. Omezení v této oblasti byla zveřejněna v nařízení Ministerstva financí z 18.07.2002 o smluvním vedení účetnictví. Obecně vzato se tímto nařízením změnily podmínky pro získání uvedeného oprávnění. Je to další v řadě právních úprav, která ma za cíl přizpůsobení předpisů v oblasti účetnictví tzv. kodeksu etiky účetních IFAC (mezinárodní organizace sdružující profesionální účetní).

Kdo tedy má právo vést smluvně účetnictví?

Služby v této oblasti mohou poskytovat:

• auditoři ( v Polsku tzv. biegli revidenti)
• daňoví poradci
• osoby vlastnící koncesi Ministerstva financí pro smluvní vedení účetnictví – tzv. koncesovaní účetní.
  Tyto služby mohou poskytovat jak fyzické osoby – podnikatelé, tak právnické osoby (obchodní společnosti).

Ve smlouvě o smluvním vedení účetnictví je třeba uvést:

• údaje o zhotoviteli, dokládající jeho oprávnění poskytovat služby vedení účetnictví
• číslo pojistné smlouvy zhotovitele k pojištění odpovědnosti za škody

Co je dobré vědět?

Na rozdíl od organizace kontroly v oboru účetnictví v České republice, podléhají v současné době v Polsku tzv. institucionální kontrole pouze auditoři. Oblast pravomocí a povinností auditorů upravuje zákon o auditorech. Dle tohoto zákona je auditor povinen stát se členem komory auditorů a zároveň neustále doplňovat své vzdělání v oboru. Pro oprávnění vykonávat své povolání musí každoročně absolvovat odborná školení. Je rovněž povinen zachovávat obchodní tajemství. Podléhá také kontrole komory v oblasti poskytovaných služeb. Bezpochyby mají povinnosti vyplývající ze zákona vliv na kvalitu poskytovaných služeb.

Auditoři mohou poskytovat služby v oblastech:

• smluvního vedení účetnictví
• provádění ekonomicko.finančních expertiz
• účetního poradenství
• daňového poradenství
• měsíčních nebo průběžných kontrol vybrané problematiky
• kontroly účetních knih
• kontorly finančních zpráv
• školení, publikační činnosti

Oblast služeb je velmi rozsáhlá. V praxi auditoři vedou účetní agendu firem, vytvářejí pro ně celý balík různých analýz nezbytných pro správné vedení firmy. V současné době čím dál víc auditorských firem rozšiřuje oblast svých služeb o služby vedení účetnictví. Tyto služby jsou vykonávány budoucími auditory, kteří absolvují odborné stáže pod dohledem zkušených auditorů. Právní zabezpečení je bezpochyby rozhodující pro zajištění kvality a úrovně služeb poskytovaných auditory.

Kancelaria Biegłego Rewidenta
mgr Barbara Kapicka